Oslavy 10. výročí Muzea Olomouckých tvarůžků v Lošticích slibují chutný zážitek pro všechny návštěvníky. Akce proběhne 22. června od 9:00 do 18:00 hodin a vstup je zdarma. „Komentované prohlídky, které se uskuteční v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin, nabídnou hluboký a rozmanitý vhled do historie jediného původního českého zrajícího sýra. Je to skvělá příležitost pro všechny milovníky Olomouckých tvarůžků, které jsou neodmyslitelnou součástí našeho kulinářského bohatství,“ říká Leoš Kalandra, vedoucí obchodu a marketingu společnosti A. W., výrobce Olomouckých tvarůžků.
V Muzeu Olomouckých tvarůžků, které je unikátní v rámci celé České republiky, se návštěvníci seznámí se zajímavými a poutavými příběhy z historie i současnosti Olomouckých tvarůžků.
1. Nejstarší dochovaná zmínka
Z roku 1583 pochází nejstarší dochovaná písemná zmínka o tvarůžcích. Při sepisování pozůstalosti olomouckého obchodníka Václava svobodného pána Edelmanna se mezi zbožím objevil záznam o 120 kusech tvarůžků. Tento zápis, nalezený v inventáři na Horním náměstí v Olomouci, potvrzuje, že tvarůžky byly již tehdy významnou součástí obchodu.
2. Tvarůžky jako platidlo
V roce 1601 dostali dělníci kopající studnu v Hradečné odměnu v penězích a také „za jeden sáh výkopu i dvě kopy tvarůžků"“. Tato neobvyklá historka nám připomíná, že tvarůžky hrály v dřívějších dobách mnohem důležitější roli než jen jako pochoutka.
3. Hanácký obr a milovník tvarůžků
Při východu z muzea návštěvníky zdraví přes tři metry vysoký obraz hanáckého obra Josefa Drásala, slavného milovníka tvarůžků. Josef Drásal se narodil 4. července 1841 v Chromči u Šumperka a proslul svou neobyčejnou silou a výškou. Nejprve pracoval na panském dvoře a později vystupoval po celé Evropě, dokonce i před císařem Napoleonem III.
4. Tvarůžky poprvé ve světě
V roce 1872 se Olomoucké tvarůžky poprvé představily světu na první rakouské mléčné výstavě ve Vídni. V konkurenci 195 vzorků mléčných výrobků z různých zemí si tradičně vyráběné hanácké tvarůžky vybojovaly stříbrnou a bronzovou medaili.
5. Tvarůžky známé široko daleko
Úspěch na výstavě ve Vídni pomohl tvarůžkům získat širší popularitu a stát se významným exportním artiklem. Začaly se vyvážet nejen po celém Rakousku-Uhersku, ale i do dalších zemí, a roční export dosáhl hodnoty dvou milionů zlatých. Termín „Olmützer Quargeln“ se poprvé objevil právě v publikaci k výstavě.
6. Cesta tvarůžků na vídeňské stoly
Ve druhé polovině 19. století jezdily z Moravy do Vídně speciální „mléčné“ vlaky, které zásobovaly město čerstvými potravinami, včetně tvarůžků. Tyto vlaky sbíraly mléčné produkty na jednotlivých stanicích a dopravovaly je do hladové metropole. Vídeňští obyvatelé, kteří často pocházeli z Moravy, si tvarůžky oblíbili a díky těmto pravidelným dodávkám se staly neodmyslitelnou součástí jejich jídelníčku.
7. Noviny jako obalový materiál
Tato praxe byla běžná v obchodech a hostincích na přelomu 19. a 20. století. Tvarůžky se prodávaly po kusech, nikoliv na váhu, a papír ze starých novin sloužil jako praktický a dostupný obalový materiál. Teprve s nástupem moderních technologií se v 20. století začaly tvarůžky balit do propracovanějších obalů.
8. Šlapání tvarohu na čas
Netučný kyselý tvaroh je zásadní surovinou potřebnou na výrobu Olomouckých tvarůžků. Každý návštěvník si může v Muzeu Olomouckých tvarůžků vyzkoušet unikátní trenažér, který simuluje zpracování tvarohu bosýma nohama, a zjistit tak, kolik tvarohu by našlapali a jaký by měli z toho výdělek. Dříve se totiž tvaroh upravoval šlapáním v nízkých sudech podobně jako zelí
9. Typický tvar tvarůžku vznikl pleskáním
Pleskání je nejstarší technika výroby tvarůžků, který tak získal svůj nejznámější „kulatý“ tvar. Tento způsob se udržel až do prvních desetiletí 20. století. Při formování tvarůžků vyrobily ty nejlepší „pleskačky“ až 6 000 kusů denně. Původní techniku postupně nahradily dřevěné klapačky a v roce 1924 první formovací stroj. V současnosti se v Lošticích vyrábí Olomoucké tvarůžky ve 30 chuťových a hmotnostních variantách, a to jako kolečka, věnečky, tyčinky nebo kousky.
10. Jak se výroba tvarůžků dostala do Loštic
Původně se tvarůžky vyráběly blíže k Olomouci, hlavně ve vesnici Hněvotín. Změna nastala roku 1876 díky Josefu Wesselsovi, který se jako povozník a příležitostný punčochář právě v Lošticích do výroby tvarůžků pustil. Jeho syn Alois od mládí pomáhal otci v podnikání a roku 1897 vedení jeho tvarůžkárny převzal. Následoval jeho zeť Karel Pivný, který modernizoval podnik a zabezpečil jeho budoucnost. Dnes jsou jedinými výrobci Olomouckých tvarůžků potomci Josefa Wesselse.
