„Přestože počet pokusů o podvod roste, díky lepší informovanosti veřejnosti se daří oproti loňskému roku snižovat celkovou výši ztrát. Za první čtvrtletí 2024 jsme zaznamenali ztráty ve výši 357 milionů korun, odhad za tři čtvrtletí přesahuje miliardu. Škoda z krypto podvodů se odhaduje na několik set milionů korun“ uvádí Jiří Fajt, investiční specialista společnosti FinGO.

Internetové podvody zasahují všechny společenské vrstvy bez ohledu na vzdělání či věk. Alarmující jsou případy ekonomicky vzdělaných lidí, kteří se rovněž stávají oběťmi podvodníků: „Nedávno jsme řešili případ vysokoškolsky vzdělané podnikatelky, která přišla o dva miliony korun. Podvodníci ji přesvědčili k investování přes falešnou platformu a následně požadovali různé poplatky a daně za výběr smyšlených zisků,“ vysvětluje Jiří Fajt.

Mezi oběťmi jsou i senioři. Osmdesátiletý muž přišel o 200 000 korun poté, co uvěřil podvodnici – ta si jeho důvěru získala pravidelnou komunikací přes WhatsApp.

Jak podvodníci postupují

Podvodníci často používají vzdálený přístup k počítači oběti za účelem nákupu kryptoměn za její peníze a následnému posílání kryptoměn na vlastní soukromé peněženky. Rovněž využívají falešné investiční platformy. Typické je, že začínají s malými částkami, postupně získávají důvěru obětí a nutí je do odesílání stále vyšších a vyšších částek.

„Schéma podvodu je vždy podobné,“ říká Fajt. „Podvodníci nejprve kontaktují oběť přes sociální sítě nebo telefon s nabídkou 'garantovaných zisků'. Komunikace probíhá přes WhatsApp a používají profesionálně vypadající falešné investiční platformy. Začínají s malou investicí, například 10 000 Kč, kterou údajně mnohonásobně zhodnotí během několika dní,“ pokračuje.

Oběť je motivována falešnými grafy, které ukazují neexistující růst investice, k dalším a dalším vkladům. „Když oběť chce peníze vybrat, požadují od ní podvodníci různé poplatky a daně. V této fázi už jsou velmi nátlakoví a nutí oběti brát si půjčky nebo prodávat majetek. Pokud oběť projeví podezření, ukončí s ní komunikaci a zmizí. Často se však po měsících ozývají znovu jako údajní 'soukromí detektivové', kteří slibují pomoc s návratem peněz. Samozřejmě za nemalý poplatek,“ dodává Fajt.

Co dělat v případě podvodu?

„Nejdůležitější je okamžitě přerušit komunikaci s podvodníky a obrátit se na policii. I když je šance na návrat peněz malá, policie tyto případy řeší na mezinárodní úrovni. Pokud si oběť vzala půjčku, doporučujeme kontaktovat banku. Po předložení policejního protokolu banky často přistoupí na úpravu splátkového kalendáře,“ uzavírá Jiří Fajt z FinGO.

Přestože jsou investiční podvody stále sofistikovanější, základní pravidlo zůstává stejné: nabídky nereálně vysokých výnosů za krátkou dobu jsou vždy podezřelé. Odborníci proto doporučují před jakoukoliv investicí důkladně prověřit, s kým jednáme, a v případě pochybností se poradit s nezávislým finančním poradcem nebo bankou.