Česká ekonomika se na předpandemickou úroveň produkce vrátí ještě letos. Zatímco loňská pandemická recese snížila reálný HDP o 5,8 %, pro letošní rok odhadujeme její vzestup o 4,2 %. Růstová prognóza tak byla oproti té dubnové vylepšena o 0,8 pb. „Již v průběhu letošního závěrečného čtvrtletí se tak v objemu produkce vrátíme nad předpandemickou úroveň, tedy nad konec roku 2019", hodnotí novou prognózu Komerční banky její hlavní ekonom Jan Vejmělek. Pro rok 2022 počítá prognóza KB s růstem ekonomiky o silných 5,3 %.
Rychlé oživení globální i samotné české ekonomiky naráží na limity v podobě nedostatku vstupních komponent do výroby i pracovní síly. Poněkud nezvykle tak chybějící komponenty do výroby letos přispějí k silnému růstu zásob, díky velkému podílu rozpracované produkce, které se tak stanou tahounem ekonomiky. K zásobám se postupně přidají i investice podporované finančními zdroji z fondů EU či Národního fondu obnovy. Významnou roli budou hrát zelené investice. Pandemická recese vedla jen k relativně malému růstu nezaměstnanosti, s otevřením ekonomiky tak lze spoléhat i na silnou spotřebu domácností. „Trh práce jednoznačně vykazuje známky stabilizace. Domníváme se, že míra nezaměstnanosti již dosáhla svého vrcholu a v příštím roce by mohla dokonce mírně klesat", dokresluje situaci na pracovním trhu ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Inflace se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem centrální banky. „Inflace zatím nejeví ochotu zpomalit, v nové prognóze ji zvedáme na 2,8 %, pro příští rok ji prognóza KB vidí na 2,4 %," upřesňuje Michal Brožka. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. To může mít negativní vliv na ukotvenost inflačních očekávání, což si uvědomují také centrální bankéři a jsou odhodláni vracet úrokové sazby zpět k běžným úrovním. Rozhodování jim usnadňuje i rychle oživující ekonomika a rostoucí podíl proočkované populace. „Po červnovém nárůstu úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu tak pro zbytek roku očekáváme další tři takováto zvýšení, v srpnu, září a listopadu", odhaluje očekávané kroky ČNB Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. „Vyloučit však nelze ani zvýšení o půl procentního bodu, a to především na srpnovém zasedání", dodává.
Opětovné roztočení kola ekonomiky se pozitivně projevilo na výsledcích státního rozpočtu ke konci prvního pololetí. Ministerstvo financí prosadilo letošní hospodaření s předpokládaným schodkem 500 mld. Kč. Již na počátku roku jsme počítali s nižším deficitem ve výši 400 mld. Kč a tento předpoklad držíme i nadále. Jak upozorňuje stratég Komerční banky František Táborský: „Státní rozpočet bude i letos pokračovat v praxi podhodnocených příjmů a obdobně jako vloni bude benefitovat také z úspory na „covidových" programech, což ve výsledku povede opět k nižšímu deficitu státního rozpočtu oproti schválenému plánu".
Rostoucí ekonomika a zvyšující se úrokové sazby budou podporovat korunu. „Ta bude vůči euru posilovat směrem k 25,10 CZK/EUR na konci roku, příští rok bude euro stát méně než 25 korun", kvantifikuje očekávaný kurz koruny František Táborský. Oproti předchozí prognóze bude tempo posilování koruny mírnější. Za tím stojí zejména kompletní revize prognózy kurzu eura vůči dolaru směrem k silnějšímu dolaru. „Finanční trhy se zvyšováním úrokových sazeb ve Spojených státech zatím příliš nepočítají. Jakmile ho do svých cen začnou zahrnovat, americký dolar bude posilovat" doplňuje Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. „Letní volatilitu koruny a její dočasné posuny ke slabším hodnotám vidíme jako příležitost k zajištění lepších podmínek pro exportéry", dodává Táborský.
Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
tel.: +420 222 008 568,
jan_vejmelek@kb.cz