V souvislosti s naplňováním směrnice EU na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie se o šetrné výstavbě hovoří stále častěji i v Česku. Jak rychle u nás kráčíme k zeleným budovám? Jsou pro budoucí udržitelný rozvoj opravdovou nutností? Nebo jde jen o eurobyrokracii a marketingovou bublinu? Co vůbec pojem „šetrná budova“ znamená? Jak důležité je, abychom tam, kde žijeme a pracujeme, měli zdravé vnitřní prostředí? Mají v Česku šanci „zelené dluhopisy“? Česká rada pro šetrné budovy, sdružující téměř 80 společností a organizací z celého hodnotového řetězce oboru šetrného stavebnictví (projektanti, architekti, dodavatelé materiálů a technologií, stavební firmy, developeři), bilancuje svou činnost v uplynulém roce a predikuje další tuzemský vývoj v oblasti šetrného stavebnictví.

Velmi diskutovanou stránkou našeho současného života v budovách, kde pracujeme a bydlíme, je zdravé vnitřní prostředí. K tomu, abychom byli zdraví, produktivní a v dobré duševní pohodě, napomáhá řada jeho dílčích aspektů: od čerstvého vzduchu přes tepelnou a akustickou pohodu až po osvětlení. Velkým pomocníkem při sledování a udržování zdravého vnitřního prostředí je tzv. „internet věcí“ (Internet of Things – IoT), který jej řeší v celé jeho komplexnosti. Podle České rady pro šetrné budovy se o výhodách IoT brzy přesvědčí většina z nás, protože inteligentních budov se zdravým vnitřním prostředím bude stále přibývat.

Značný podíl na zdravém vnitřním prostředí kanceláři, v nichž pracujeme, má ergonomie a s ní související aktivní design. Často víme z vlastní zkušenosti, jak negativně se může nevhodně řešené pracovní místo vepsat do našich těl. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost ergonomii. Zjednodušeně řečeno - optimalizovat postavení člověka v pracovních podmínkách tak, aby mohl zaujímat pohodlnou polohu a podával co nejlepší výkon. Česká rada pro šetrné budovy doporučuje, co udělat na cestě ke zdravému vnitřnímu prostředí v kancelářích. Včetně toho, aby naše pracovní prostředí bylo dobře ergonomicky řešené.

ZNAMENÁ TO POTVRZENÍ JEHO KVALIT: ŽE JE ENERGETICKY ŠETRNÉ, SE ZDRAVÝM VNITŘNÍM PROSTŘEDÍM A NÍZKÝMI NÁKLADY NA PROVOZ. Snažíme se žít zdravě – sportovat, mít správnou životosprávu, chodit k lékaři včas. Málokdo si ale uvědomuje, jak velký vliv na kvalitu našeho života má prostředí, v němž trávíme většinu času – to znamená v práci či ve vlastním domově. U kancelářských budov je již jejich certifikace dnes v ČR běžnou záležitostí (celosvětově nejrespektovanější systémy hodnocení jsou britský BREEAM a americký LEED). Investoři a developeři kanceláří totiž pochopili, že kvalitní „zelená“ administrativní budova je pro nájemce mnohem atraktivnější – řada globálních společností má již dnes požadavek energetické šetrnosti (a tím i společenské zodpovědnosti) ve své firemní filozofii. Kvalitní vnitřní prostředí v certifikovaných kancelářích se navíc začíná stávat konkurenční výhodou i pro samotné zaměstnance. Ruku v ruce se zelenými kancelářemi jdou i další komerční nemovitosti: certifikace začíná být čím dál častější i u obchodních center. Jen u bydlení nejsme zatím v Česku na certifikace zvyklí. Dosud je suploval tzv. PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy), laicky známý jako „energetický štítek“. Ten stejně jako u předmětů běžné domácí potřeby (od praček až po ledničky) budovu klasifikuje do tříd A až G, kde A prokazuje nejvyšší hospodárnost provozu v celé jeho komplexnosti (vytápění, větrání a klimatizace, osvětlení…). Nyní se však první projekty certifikovaného bydlení začínají objevovat i v Česku.

Mezi požadavky na vhodné a příjemné pracovní prostředí patří i tzv. akustická pohoda. Ovlivňuje totiž nejen naše pracovní výkony, ale také zdraví. Hluk na pracovišti patří mezi významné stresory - jinými slovy mezi faktory, které vystavují člověka nejen psychickému tlaku, ale také způsobují zdravotní problémy. Podle České rady pro šetrné budovy se mu však dá účinně čelit – a to i v prostorách typu open-space, pokud je akustika jako součást zdravého vnitřního prostředí řešena systémově již v úvodu projektu.