Moderní přístupy ve stavebnictví jako digitalizace a BIM modelování se objevují v tuzemské realitě stále poskrovnu, navíc zůstávají doménou především komerční sféry nemovitostí. Nicméně vývoj jde neúprosně kupředu a cílem odvětví by měla být snaha rozšířit nové znalosti a know-how na co nejširší spektrum realit, a to včetně objektů občanské vybavenosti, které jsou financovány z kapes daňových poplatníků. Inspirací může být úspěšný projekt Soukromé základní školy Guliver v Banské Štiavnici na Slovensku. Ta vyniká nejenom výjimečnou architekturou, ale také samotným průběhem výstavby s využitím přední evropské platformy pro digitalizaci ve stavebnictví PlanRadar. O své zkušenosti a postřehy z praxe se podělil Miroslav Hriň, ředitel a hlavní technický supervizor inženýrské kanceláře Cam-am, která během realizace zajišťuje jak projektový management, tak technický a stavební dozor.

Češi patří k zapáleným sportovním fanouškům. Ať už jde o lední hokej, fotbal, tenis anebo třeba atletiku. Atmosféra, kterou lze zažít na některých stadionech, může být doslova strhující. Přispívají k tomu nejen vynikající sportovní výkony a nadšení diváků, ale také genius loci samotných arén. I ty proto musí čas od času podstoupit nezbytnou rekonstrukci. Někdy ovšem nestačí ani ta a vznikají zbrusu nové. Příkladem je právě dokončený domovský stadion FC Hradec Králové anebo chystané sportovní chrámy fotbalové Sparty a hokejové Komety Brno. Každopádně vždy se jedná o specifickou výstavbu spjatou s řadou úskalí včetně nutnosti důsledného dodržování časového harmonogramu. Dokončení je totiž zpravidla vázáno na zahájení nové ligové sezóny. Jak si její start nezkomplikovat, ukazuje aktuální příklad ze zahraničí. Výstavba fotbalového stadionu pro prvoligový NK Osijek byla realizována s využitím přední evropské platformy pro digitalizaci ve stavebnictví PlanRadar a i s její pomocí mohl klub vstoupit do sezóny 2023/2024 včas a s nejmodernějším stadionem v Chorvatsku. Areál navíc splňuje nejvyšší kritéria pro soutěže pořádané Unií evropských fotbalových asociací (UEFA).

Stavebnictví patří k nejkonzervativnějším oborům na světě a jeho produktivita dlouhodobě stagnuje. Podle Eurostatu vzrostla během minulé dekády o pouhá 2 %, zatímco u jiných oborů hojně využívajících inovace se zvýšila až o 20 %. Na 10 metrů čtverečních nové výstavby tak připadají 1 až 2 kolize a až 30 % staveb je dražších, než se původně zamýšlelo. To se však má s nastupující digitalizací postupně měnit. Prosazuje ji nejen vláda a státní instituce, ale také osvícení investoři, architekti a projektanti, jejichž výsledky jsou již patrné na prvních reálných projektech. Příkladem je nově vznikající kancelářská část multifunkční čtvrti Hagibor v Praze 10 - Strašnicích. Své zkušenosti a postřehy z výstavby prezentuje Ing. Marcel Holub, projektový manažer DELTA Group ČR, která se zabývá řízením stavebních projektů a veškeré činnosti včetně subdodavatelů zde koordinuje s vyžitím přední evropské platformy pro digitalizaci ve stavebnictví PlanRadar.

Když je řeč o zeleném stavebnictví, lidé často přemýšlejí o energeticky úsporných prvcích, jako je účinná izolace, ekologicky šetrné osvětlení nebo recyklovatelnost materiálů. To je samozřejmě podstatné – nicméně je velmi důležité přemýšlet také o samotném stavebním procesu jako celku. Především je třeba najít nové způsoby, jak využít digitalizaci a nové technologie, aby byly budovy udržitelné po celý svůj životní cyklus.

Společnost PlanRadar, jedna z předních evropských platforem pro digitalizaci procesů během výstavby a správy nemovitostí, nedávno publikovala výsledky výzkumu, který analyzoval hlavní příčiny a důsledky předělávek a víceprací v oblasti stavebnictví. Ty zahrnují veškeré práce, které nebyly původně zahrnuty do plánu a rozpočtu projektu. Může se jednat například o dodatečné konstrukční nebo instalační práce, rozšíření původního rozsahu prací, opravy chyb atd. Vícepráce obvykle vyžadují dodatečné zdroje, jako je čas, materiály a pracovní síla, a mohou mít velký dopad na harmonogram a náklady projektu. Podle výsledků výzkumu se mohou náklady zvýšit až o 20 %, přímo v České republice pak dokonce až o 30 %. Tato čísla jsou alarmující a poukazují na potřebu efektivnějších strategií a procesů pro řízení projektů a snížení množství oprav.