Zásoby podzemních vod se tenčí. Ve městech (a nejen v nich) se obklopujeme betonem a asfaltem, čímž zanikají přirozená odtoková místa. Kvůli neschopnosti zadržet dešťovou vodu v krajině dochází k povodním, které střídají dlouhá období sucha. To vše nás nutí k zamyšlení, jak efektivně hospodařit s vodními zdroji, eliminovat tvorbu tepelných ostrovů v městských aglomeracích a účinně využívat dešťovou vodu potřebnou pro závlahy a celkové ochlazení prostředí. „Odborníci se tématem vody intenzivně zabývají již řadu let. Je však potřeba šířit osvětu o významu šetření a o efektivním nakládání se zdroji také mezi širokou veřejností. Bez zásadní změny v uvažování jednotlivců totiž ke změně přístupu nedojde. Pomoci mohou i úspěšné příklady z praxe a inspirativní myšlenky lidí, kteří svým netradičním a mnohdy až vizionářským přístupem přispívají k udržitelným a ekologickým řešením," uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Oázy uprostřed betonové džungle
Základem efektivního vodního hospodářství je udržovat vodu v krajině a zajistit, aby se dešťová voda vsákla do země v místě, kam spadne. Zčásti se díky tomu doplní zásoby podzemních vod a částečně se voda zároveň odpaří do vzduchu, který v horkých dnech ochladí. S nápadem, jak ponechat vodu v krajině, přišel před několika lety majitel společnosti LIKO-S Libor Musil. Jeho projekt zelené administrativní budovy LIKO-Noe ve Slavkově u Brna skutečně působí jako ostrůvek vegetace a života uprostřed betonové džungle výrobních hal. „Hlavním problémem průmyslových budov na perifériích měst je to, že fungují jako obrovské radiátory, které se, když na ně zasvítí sluníčko, rozpálí a teplo sálají do svého okolí. Zahřátá zem pak není schopná srážkovou vodu absorbovat. Díky zeleným fasádám a střechám ji však můžeme zadržet a snížit tak teplotu vzduchu odhadem až o 8 stupňů. Zeleň pak působí jako přírodní chlazení," vysvětluje držitel Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný ekologický počin Libor Musil.

Potenciál dešťových a šedých vod
Vedle zelených střech a fasád, které jsou schopné efektivně zadržovat srážkovou vodu, je však potřeba myslet i na samotné zužitkování dešťové a na recyklaci odpadní tzv. šedé vody. Právě díky nim lze totiž výrazně ušetřit na spotřebě pitné vody v domácnostech a redukovat množství vypuštěných vod. Dešťovou vodu je možné využít zejména k zavlažování vegetace, praní, úklidu či splachování na toaletě. Podobným způsobem je možné zužitkovat i tu odpadní, která pochází z umyvadel, van a sprch. „Šedé vody jsou jako užitkové žádané zejména tam, kde není dostatek vody dešťové. Jejich využití je výhodné především v objektech občanské vybavenosti s větší produkcí a spotřebou vody či ve větších bytových domech," říká Karel Plotěný, jednatel společnosti ASIO NEW, věnující se čištění a úpravě vody.

Šetřeme s vodou a změňme svůj přístup
Recyklovat šedou vodu a využívat vodu srážkovou se v jednom ze svých developerských projektů v areálu Botanica rozhodla i společnost Skanska. Objekt zadržuje dešťovou vodu pomocí akumulační nádrže umístěné vedle domu a pomocí systému zelených střech. Přečištěnou šedou vodu používá ke splachování na toaletách. Ekologické řešení však samo o sobě nestačí. Stěžejní je, jak k němu budou přistupovat samotní obyvatelé bytů, na což poukazuje Eva Neudertová, specialistka Business Developmentu společnosti Skanska. „Obecně je připravenost lidí na ekologické varianty a nakládání s odpadními vodami malá. Přitom až jednu čtvrtinu celkové spotřeby pitné vody vysoké kvality v domácnostech prosplachujeme právě na toaletách. Je proto nezbytné vysvětlovat důležitost hospodaření s vodou široké veřejnosti a změnit tak přístup jednotlivců ve vztahu k jejímu využívání a šetření s ní."

Na vodu nezapomíná ani konference Šetrné budovy 2017
Voda a hospodaření s ní bude i jedním ze stěžejních témat nadcházející konference Šetrné budovy 2017 - Vize a trendy ve stavebnictví 2030/2050. Ta se uskuteční 14. listopadu v pražském Clarion Congress Hotelu a vystoupí na ní řada zahraničních a tuzemských odborníků. Pozornost bude věnována palčivým otázkám budoucího vývoje, a ve vztahu k vodě především tvorbě tepelných ostrovů ve městech, eliminaci sucha či významu zavlažování. Inspirativní bude rovněž příspěvek hlavního řečníka, vizionáře a českého architekta Ondřeje Douleho, který se zabývá budováním vesmírných obydlí na Marsu, kde se voda v kapalném skupenství již nenachází. „Ačkoli může být paralela s vývojem na Marsu pro mnohé otázkou science fiction, měli bychom nedostatek vody na Zemi brát jako reálnou hrozbu, které musíme do budoucna čelit," uzavírá Simona Kalvoda.

Informace ke konferenci Šetrné budovy 2017 - Vize a trendy ve stavebnictví 2030/50:
Podrobný program/přehled témat najdete zde a seznam řečníků zde.
Video s vizionářem a vesmírným architektem Ondřejem Doulem jako pozvánka na konferenci zde.

Poznámka pro editory:
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace napříč oborem šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Její misí je podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí, zvyšující kvalitu života. Rada má v současné době 75 členů.

Pro více informací kontaktujte:

Crest Communications, a.s.

Marcela Kukaňová
Tel.: +420 731 613 618
E-mail: marcela.kukanova@crestcom.cz

Kateřina Lanková
Tel.: +420 775 899 353
E-mail: katerina.lankova@crestcom.cz
www.crestcom.cz